Autor: Cara Anthony
Když se April Roby-Bellová na střední škole přidala ke skupině Gangster Disciples, choval se k ní pouliční gang jako k rodině, když se cítila opuštěná od svých vlastních. Hledala lásku, přijetí a stabilitu.
" Vycvičili nás jako malé děti. Jak si přivlastnit svou kapuci, svou ulici: "Tohle je moje území," řekl Roby-Bell.
Tato zkušenost jí také dala v raném věku těžkou lekci o životě a smrti. Přinejmenším polovina přátel, s nimiž vyrůstala, je již mrtvá. "Občas to bylo těžké, protože vás prostě unaví bojovat," řekla. " Asi jsem měla být už dávno mrtvá. "
Ve 42 letech už Roby-Bell nebrání území gangu. Místo toho se zastává rodin v jihoillinoiských komunitách East St. Louis a sousedního Washington Parku, které chtějí, aby si jejich děti mohly chodit hrát ven, aniž by se bály o život. Jako člověk, který přežil násilí, slouží Roby-Bell jako zdroj síly pro ostatní. Ti, kteří jsou traumatizováni násilím se střelnými zbraněmi, ji volají o radu. Plánovala pohřby obětí. A po léta předsedala pohřbům cizích lidí i přátel. Spí s telefonem u sebe, aby jí neuniklo žádné volání o pomoc.
Sedmačtyřicetiletá Larita Riceová-Barnesová má u sebe telefon, který slouží jako záchranná linka pro truchlící rodiny. A Terra Jenkinsová, 50 let, přijímá podobné hovory. Obvykle kontroluje svůj telefon po celý den a odpovídá na zprávy od místních obyvatel a blízkých pohřebních ústavů.
Jako mladé ženy se všechny tři pohybovaly v pouličních ganzích ve východním St. Louis a jeho okolí. Dnes Roby-Bellová pracuje ve školním obvodu jako mentorka středoškoláků. Jenkinsová je vedoucím terénní práce na místní klinice a Riceová-Barnesová je publikující autorkou, která tráví nespočet hodin dobrovolnickou činností a vedením dvou neziskových organizací.
Jejich jizvy z bojů a vybledlá tetování však připomínají jejich minulost. Díky těmto zkušenostem z frontových linií jim někteří lidé věří více než policii. Tyto ženy zaplňují mezery v komunitě, která bojuje s ekonomickou nerovností, bezdomovectvím, zdravotními rozdíly a násilím páchaným střelnými zbraněmi.
" Ve Východním St. Louis se do toho pustíte se smrtí," řekl Jenkins. "V devíti případech z deseti se na pozici, na které jsem, setkávám se spoustou smrtí, protože jsem v márnici. "
Jenkinsová, která si říká "T-baby Ooh-Wee", říká, že na pomoc lidem narazila. Koncem 80. let se jako teenagerka přidala ke skupině Gangster Disciples, běžně označované jako "GD. "Postupem času se stala vůdčí osobností organizace, královnou, která rozhodovala o všem.
Ze sklepa své babičky v sousedním Washington Parku udělala holičství. Její podnik se stal terapeutickým místem pro klienty, kteří se Jenkinsové svěřovali, zatímco jim stříhala vlasy.
" Stejně jako v kosmetickém salonu si chtějí kluci povídat," řekl Jenkins. " Nemohli mluvit se svými domácími kluky, takže když si sedli na mou židli, začali mluvit s T-baby. Začali mluvit o svých problémech. Ti velcí gangsteři brečeli. Prostě si přede mnou vylévali srdce. "
Postupem času se z ní stala důvěryhodná přítelkyně a aktivistka, na kterou se mnozí ve městě mohli obrátit v nouzi. Ačkoli je stále považována za "OG" neboli původní gangsterku, někde cestou se život v gangu, který znala, změnil. Soupeřící gangy spolu začaly méně mluvit a více střílet.
" Tyto děti se chovají, jako by jejich ruce nefungovaly," řekl Jenkins. " A v životě se nikdy nepraly. "
Místo toho používají zbraně, dodala. "Pak se jich zeptáte: Co jste se zbláznili? A oni ani nevědí, proč se hádají. Peníze to být nemůžou, protože poslední dobou se tady zabíjí, nikdo není okraden. Spousta těch děcek má pořád peníze v kapse, šperky u sebe," řekla. "Je to jako přes Facebook. "
Jenkinsová obviňuje sebe a svou generaci. "Zklamali jsme," řekla. Nyní se snaží posbírat kousky.
Podle Jenkinse je každý případ jiný, ale většina truchlících rodin potřebuje soucit, peníze na pohřeb a praktickou pomoc, například ostříhat zesnulého blízkého nebo zajistit místo pro smuteční obřad. Jenkinsová řekla, že je introvert, ale když ji někdo upozorní na potřebu komunity, je ochotná se zapojit. Shromažďuje oblečení, potraviny a základní potřeby. S rodinami sedí i po skončení pohřbu, kdy se rodiny musí se zármutkem vyrovnat samy.
V případě Roby-Bellové se její život změnil v roce 2009. Tehdy byla před obchodem s alkoholem ve městě zastřelena její sestřenice Keyatia Gibsonová.
" Chvíli trvalo, než ji přišli zakrýt," řekl Roby-Bell. Dodala, že nad jejím tělem stály dvě malé děti její sestřenice. "A ony to viděly. A já jsem viděla tu bolest. "
Roby-Bellová, sama matka tří dětí, se rozhodla změnit svůj život. Začala chodit do kostela a zaměřila se na pomoc potřebným. Před dvěma lety Roby-Bellová otevřela Restoration Outreach Center, církev ve Washington Parku, kde často sdílí svůj příběh.
Jako člen gangu jsem se snažil," řekl Roby-Bell. " Ale přežil jsem nejhorší období svého života. A nepřežil jsem jen kvůli sobě. Přežil jsem i kvůli svým třem dcerám. "
Ve svém kostele se často modlí za nejmladší členy sboru. "Vždy je zahrneme modlitbou. Modlíme se za jejich bezpečí, za délku jejich života," řekla Roby-Bellová. " Pracuji ve školách, takže se vždy modlím za jejich budoucnost. "
Náboženství však nemůže být vždy jejich záchranou. Když se dítě ocitne v křížové palbě, Rice-Barnesová říká, že při setkání s truchlící rodinou pečlivě volí slova. Neříká rodičům, že se jejich zesnulé dítě proměnilo v anděla. Taková rétorika není v její příručce.
" Lidé potřebují službu přítomnosti," řekl Rice-Barnes. "Ve většině případů nepotřebují, abyste jim něco říkali. Potřebují jen vědět, že jste tam. "
Začátkem tohoto roku Riceová-Barnesová objala rodinu tříletého Josepha Michaela Lowea, který byl zabit střelbou, když jel v autě se svým starším bratrem. Ale zatímco se vyrovnává s bolestí každé rodiny, musí se potýkat i se svou bolestnou minulostí.
Během dospívání měla Rice-Barnesová přátele z gangu Gangster Disciples, ale většinu času trávila s konkurenčním gangem Vice Lords. Ztratila dva blízké přátele v důsledku násilí se zbraní v ruce a sama se dostala do úzkých. Bála se o svůj život, když jí jeden muž přiložil pistoli k hlavě. A o několik let později skončila rozplácnutá na zemi v poli poté, co někdo v nedalekém autě začal střílet.
" Uprostřed běhu jsem spadl," řekl Rice-Barnes. " Nevěděla jsem, co mám dělat. Nevěděla jsem, jestli nade mnou někdo stojí. "
Ten den odešla, ale vzpomínku na něj si nese v sobě, protože pomáhá těm, kteří prožívají ztrátu. "Stále se vyrovnávám s tím, co se stalo," řekla Riceová-Barnesová. " V posledních letech jsem se přistihla, že tyto příběhy vyprávím, ale byly prostě zabaleny a potlačeny. "
Rice-Barnes pořádá ve východním St. Louis shromáždění na památku obětí násilí se zbraní, pozůstalých a jejich rodin. Její nezisková organizace Metro East Organizing Coalition sdružuje obyvatele k rozhovorům o řešeních. Na červnovou akci, kde Riceová-Barnesová připomněla představitelům města potřebu politických změn a programů, které by mohly potenciálně zachránit životy, přišly desítky lidí.
Nezisková organizace Rice-Barnesové spolupracuje s dalšími organizacemi na snižování kriminality a analyzuje data, takže věří, že její úsilí pomohlo v posledních 18 měsících snížit kriminalitu. Přesto ví, že město má před sebou ještě dlouhou cestu. Přesto Riceová-Barnesová - ani Jenkins a Roby-Bellová - nepřipouštějí myšlenku, že by se tohoto města vzdali. Tato trojice věří, že jejich komunita bude opět vzkvétat, a proto se soustředí na budoucnost.
"Nezáleží na tom, jak začnete, ale záleží na tom, jak skončíte," řekl Roby-Bell.
KHN (Kaiser Health News) je celostátní zpravodajská redakce, která se zabývá podrobnou žurnalistikou v oblasti zdravotnictví. Společně s Policy Analysis and Polling je KHN jedním ze tří hlavních provozních programů KFF (Kaiser Family Foundation). KFF je dotovaná nezisková organizace, která poskytuje národu informace o zdravotních otázkách.
Přihlaste se k odběru bezplatného ranního zpravodajství KHN.
